Interaktivní galerie Becherova vila skýtá skvělé možnosti pro krátkodobé prezentace s doprovodnými programy. Irena Jůzová využila této možnosti a vystavila zde instalaci objektů vytvořených unikátním nanovláknem, kresby a video projekci.
Výstava probíhala ve dnech 11. – 21. října 2012 a umělkyně zde návštěvníkům galerie představila směr uvažování, kterým se nyní zabývá.
Desetidenní prezentace v IGBV je zároveň pozvánkou na obsáhlou výstavu v Letohrádku Ostrov v roce 2015.
Irena Jůzová ve spolupráci s laboratořemi Fakulty netkaných textilií Technické univerzity v Liberci realizovala zařízením pro elektrostatické zvlákňování nanovláken sérii roušek nanootisků vlastní tváře, které jsou v její tvorbě pokračováním práce s otisky a ostatky, dalším rozvinutím tématu kůže, relikviáře a interference mezi člověkem a vnějším světem.
Autorka s oblibou využívá technologie a postupy soudobé vědy, ale používá je metaforicky. Své nejnovější téma nazvala Irena Jůzová v parafrázi na Turínské plátno Benátským plátnem. Vždyť je také vytváří v Benátkách nad Jizerou, kde dlouhodobý projekt vzniká.
Jedním z nejděsivějších témat současnosti je manipulace lidskou myslí, která s autoportrétem jako s viděním sebe sama úzce souvisí. Pod tímto úhlem pohledu nabývají tváře zjevené v pavučině podoby hrozivých bohů jako by šlo o memento mori.
V sérii sudarií a Benátského plátna (velkoformátové dílo, které návštěvníci uvidí v Letohrádku Ostrov), jde o jednu tvář, jedno tělo a různé druhy otisku, jako kdyby existovalo více realit.
Křehkost nezničitelnosti, kterou oplývá nanovlákno, je zároveň výrazem duše, budoucnosti; toho, co bylo, je a co teprve přijde, a co můžeme vystopovat za záměrně nepopisnými podobami otisků. Touha, aby budoucnost měla duši. Aby čas, který právě přichází, nebyl bezduchý.
Z archivu webu (1)