Pohyblivý objekt. Přístroj, který se používá na oddělení magnetické rezonance v nemocnici. Přístroj, který nemilosrdně odhaluje zdravotní stav lidského těla. ,,Náhodně,, nalezen vyřazený na šrotišti, sám nabit svou ,, vlastní energií z minulosti,,. Kostra přístroje je uvedena do mechanického chodu napojením na samostatný motor. Pohyb je pomalý, směrem nahoru a dolů. Bývalá snímací deska posunující se přes gumový pás pomalu nepřetržitě po horní třímetrové plošině kostry stroje z jednoho konce na druhý. Přídavná elektronika pro spínač napojená na přístroj se trochu odchyluje ze svého nastavení a kostra stroje si místo předem předpokládané pravidelnosti pohybů nachází sama ,, svůj ,, rytmus. Při těchto jemných odchylkách pohybu působí přístroj jako samostatný ,, oddechující živý organismus ,, . V prostorách galerie Václava Špály se ozývají díky hmotnosti přístroje dunivé zvuky. Magnetický tunel je chráněn ze všech stran skleněnou dva metry vysokou ohradou. Ohrada je skládací kovová konstrukce, v jejíchž jednotlivých segmentech jsou zasunuty tabule skla. Na všech sklech jsou transparentní samolepící fólií přichyceny malé vystřižené čtverečky ,, ostatky ,, jemné brokátové látky. V čelních sklech šířky konstrukce ohrady ( proti pohybu snímací desky ) jsou vyřezány centrálně kruhové otvory, které navíc protínají transparentní fotografické výjevy ,, míst ,, z dětství Ireny Jůzové (cesta ve Dvorcích a průčelí Lechovického kláštera) na nich umístěné. Neviditelný spojovací koridor, který mezi nimi vzniká se vznáší nad pohybujícím se přístrojem. Magnetický tunel je bizardní představou o prostoru, dávné vzpomínce, kontrastu života a smrti, ale i, že ,,tam venku je stále něco neznámého,,.
Magnetický tunel
